Reportáž v pořadu Náš venkov na webu České televize.

Zpravodaj Technický služeb Malá Haná č. 1, duben 2021.

 Stáhnout v PDF

Reportáž v pořadu Události v regionech (Brno) na webu České televize.

Reportáž v pořadu Události v regionech (Brno) na webu České televize.

Odpadová firma založená loni spolkem obcí na Malé Hané se nejspíš už od příštího roku rozroste o řadu obcí směrem na západ včetně sedmitisícových Letovic. V tak velkém městě zatím popeláři Malé Hané nejezdí.

Svoz odpadu na Boskovicku

„Všichni teď řeší staré smlouvy, je to docela euforie, denně mám čtyři až pět starostů na telefonu, chodím na zastupitelstva,“ uvedla před časem v rozhovoru pro Ohlasy Olga Dočkalová, sudická starostka a šéfka Technických služeb Malá Haná, které fungují od začátku letošního roku. Starostka svými slovy narážela na fakt, že se jim podařilo rozjet odpadovou společnost a vyvázat se tak z područí v regionu dominantní nadnárodní firmy Suez.

V současnosti má svazek obcí, které společnost vlastní, pětadvacet členů. Jak už ale naznačila Olga Dočkalová v rozhovoru, jejich počet poroste. „Od ledna příštího roku bychom mohli mít kolem čtyřiceti obcí,“ řekla. Mluvila však jen obecně o počtu, redakce Ohlasů proto oslovila starosty jednotlivých obcí na Boskovicku, aby zjistila, jak dnes mají zajištěný svoz odpadu a zda zvažují nějakou změnu.

Zatímco první vlnu obcí ve svazku Technických služeb Malá Haná má na svědomí nespokojenost se službami firmy Suez, další rozšiřování svazku souvisí se třetím důležitým regionálním hráčem v odpadech, Technickými službami Letovice. Ty dnes sváží odpad nejen v Letovicích a jejich místních částech, jako je Zboněk nebo Babolky, ale také v samostatných obcích například kolem letovické přehrady – ovšem tento stav už nebude mít dlouhého trvání.

Ústup letovických Technických Služeb

Po loňských komunálních volbách se v Letovicích kompletně vyměnilo vedení a noví představitelé místní radnice se začali zajímat o situaci v městských Technických službách – i proto, že na tom byly velmi špatně s hospodařením. Za rok 2018 nahromadily ztrátu tří milionů korun, do té doby byly podle zveřejněných účetních uzávěrek od roku 2009 vždy mírně v plusu.

„Z našeho pohledu došlo k neopodstatněnému nárůstu pracovníků, na které nebyly technické služby schopny při svém obratu vydělat. To, co dříve dělala jedna ekonomka, najednou dělaly tři, plus jedna na dohodu o provedení práce,“ vysvětlil místostarosta Letovic Radek Procházka, proč ztráta vznikla. Ekonomika však podle něj nebyla jediným důvodem. Nebyly zároveň plněny zákonné povinnosti například ve věci hlášení odpadů.

Na místo šéfa služeb se tak po ročním ředitelování Luďka Elbla, za něhož ztráta vznikla, vrátil Miroslav Doskočil, který stál v čele podniku už od roku 1996. Přesto však letovická radnice ani za jeho přítomnosti na vedoucím postu nepočítá, že by technické služby fungovaly jako dříve. „V současné době se město rozhoduje, jak dál v odpadovém hospodářství, a protože to je stěžejní činnost technických služeb, bude nutné znovu definovat, co v nich zůstane,“ doplnil letovický místostarosta.

Jedno je jasné: odpadové hospodářství, které představuje 90 procent činnosti služeb, už si letovický podnik samostatně zajišťovat nebude. Radní v dubnu souhlasili se vstupem do spolku Technických služeb Malá Haná. Krok ještě musí posvětit zastupitelé. „Odpadové hospodářství je spojené s velkou administrativní zátěží a neustálými legislativními změnami. Tento krok tak byl vyvolán ekonomikou a legislativou,“ sdělil místostarosta, který vylučuje, že by za radikální změnou stála nespokojenost některých obcí s letovickými službami. To však některé přiznávaly a sami občané si stěžovali na kvalitu vyvážení odpadů či úklidu komunikací.

Na Boskovicku se s oznámením, že odpad už nebudou zajišťovat Letovice, najednou objevilo velké pole volných „zákazníků“. Suez však doposud u nikoho neuspěl. „Impulz vzešel od samotných obcí, neobesílali jsme je dopředu s nabídkou, to až později, když si od nás jednotlivé obce vyžádaly informace,“ doplnila Olga Dočkalová. Začlenění Letovic podle ní bude strategický krok v dalším rozvoji Malé Hané.

Obce kolem Křetínky už vstup do spolku schválily a chtějí, aby u nich vyvážela tato „svazková“ firma. Někteří starostové ale ještě nemají situace vyřešenou jako v případě Nýrova nebo Rozsíčky.

Na počet obcí v regionu se však tato mladá odpadová společnost Suezu bleskurychle vyrovná. Každá bude vyvážet odpad v přibližně třicítce obcí Boskovicka, v dalších poté za hranicemi Jihomoravského kraje na Svitavsku nebo Prostějovsku.

Na otázku, proč nešly Letovice cestou výběrového řízení, případně výběrem zahraniční společnosti, jako je Suez, má místostarosta jasnou odpověď. „Svazek je stoprocentní věcí samospráv zúčastněných obcí a ty nejsou zaměřeny na tvorbu zisku, ale na službu a její kvalitu. Dá se tak říct, že vstupem do svazku budou odpady dál zajišťovány samosprávou, jen dojde k zefektivnění celého systému,“ dodal místostarosta.

Další nespokojené obce

Malá Haná bude mít takřka celý region od Boskovic na sever, ale u tohoto rozšíření se nezastaví. Podle jednatelky Olgy Dočkalové chtějí získávat další obce směrem k jihu, a jít k Drnovicím a Lysicím. Budou tím totiž zároveň blíže k Brnu, a tedy i spalovně, kam budou vozit odpad, až bude drahé nebo zakázané skládkování v Březince. Tam odpad vozí dnes.

Lysice už dnes členy jsou, Drnovice se mohou stát. Nedávno Suezu stejně jako Voděrady vypověděly stávající smlouvu, čímž jim začala běžet výpovědní lhůta. Během ní si mohou rozmyslet, co dál. Situaci se Suezem řeší také Štěchov nebo Horní Smržov.

Další obce však u nadnárodní firmy i nadále zůstávají. Zatím to nevypadá, že by v celém regionu probíhala „odpadová revoluce“, i když už samotný vznik firmy svazku obcí otázku nakládání s odpady rozvířil. Alespoň se tak dá usuzovat z vyjádření představitelů obcích spadajících úředně pod Boskovice.

„Zatím to v plánu nemáme, uvidíme, co příští rok,“ řekla starostka Žerůtek Gabriela Stejskalová. Opatrný je i starosta Olešnice Zdeněk Peša. „Vyčkal bych s nějakými rychlými změnami. Svážení odpadu je náročná věc,“ upozornil s tím, že však krokům obcí rozumí, že jsou s kvalitou služeb Suezu nespokojeni. I v Olešnici podle jeho slov v zimě řešili se Suezem problém.

Obce tak čekají, jak se bude dál vyvíjet svážení v obcích pod hlavičkou Technických služeb Malá Haná. Ty od července dokonce plošně zavádí svážení tříděného odpadu (plastu, papíru a bioodpadu) z každé domácnosti, tedy takzvaný systém door-to-door. „Zatím nás nikdo se zapojením do svazku neoslovil. Pokud se tak stane, budeme se tím zabývat,“ poznamenal další ze starostů, Tomáš Beránek z Bedřichova.

O změně oslovení starostové neuvažují, nebo o ní přinejmenším nemluví, přestože jsou někteří z představitelů obcí na Suez naštvaní – jako například starosta Újezdu u Boskovic Miroslav Odehnal. „Pro mě je nepochopitelné, že Suez neváží odpad konkrétní obci, říkají, že to odhadují výpočty, ale my chceme vážit. Jestliže nezačnou, půjdeme od nich pryč,“ sdělil naštvaně starosta. Podle množství odpadu totiž firma účtuje obci své náklady, a proto obce na vážení tlačí.

Zdroj: ohlasy.info

Jak zajistit zvýšení třídění

Jaké reálné nástroje pro zajištění plánovaných cílů třídění komunálních odpadů chceme využít?Dnes se hodně propagují různé systémy slev na poplatcích pro třídící občany, ale to může být dvousečné. Nemyslím si, že existuje systém spravedlivý pro všechny.

Systém slev na poplatcích podle třídění není spravedlivý pro občany, kteří odpad téměř netvoří a předcházejí jeho vzniku. Ovšem když tyto občany nějak finančně oceníte, tak budete hledat odpad za obcí nebo jej budou lidé pálit v kotlích a tvrdit, že předcházejí vzniku odpadu. Domnívám se, že pro občany by se mělo stát třídění samozřejmou součástí života i bez finanční motivace. Poplatky stanovené vedením obce by měly být nastaveny podle toho, jak se zapojí celá obec. Jde o to, aby všichni společně v obci začali nad produkovanými odpady přemýšlet.

V naší obci bude v první řadě třeba podpořit současné aktivní občany – tzv. třídiče, kteří chtějí třídit a třídí. Většinou si stěžují na stále plné kontejnery na sběrných hnízdech. Vedení obce hnízda několikrát rozšířilo a zvýšilo četnost vývozů kontejnerů, přesto je to stále nedostačující. V malé obci bez bytových domů je vhodné a účinné tedy dát nádoby na třídění přímo do domácností a občané tuto možnost většinou vítají.

Dále je třeba vyvinout tlak na netřídiče. Ten spatřuji především ve finanční rovině – kdo bude chtít třídit, obdrží domů zdarma nádoby na tříděný odpad s čárovými kódy a poplatek za odpad zatím zůstane na stejné výši. Kdo nebude chtít třídit, bude platit poplatek za všechny osoby v domácnosti v maximální výši, tedy 1000 Kč za občana a rok. Platí heslo: „Nemusíš třídit, ale musíš si nejdražší netříděnou složku zaplatit.“ Pro netřídiče může být impulzem k třídění také snížení četnosti vývozu nádob na SKO po zavedení systému door to door.

Občan má nést plné náklady

Jsem toho názoru, že i ze strany legislativy by bylo vhodné zavést zákonnou povinnost, že poplatek za sběr, nakládání, svoz a likvidaci odpadu ponesou občané v plné výši vynaložených nákladů obce. Současný systém funguje v mnoha případech tak, že obec doplácí na likvidaci odpadů, aby nemusela zvedat poplatky a nepopuzovala tak své občany. Anebo vede k předvolebním alibistickým praktikám typu „ odpady zdarma“, aby se kandidáti zalíbili voličům.

V obcích, kde veškerou tíhu nákladů nesou obyvatelé, musí zase vedení obcí čelit argumentům, že u vedlejší obce je poplatek nižší, tak „proč to nejde u nás? “. Pokud vše budou platit obyvatelé ze zákona, může to být jeden z dalších motivačních systémů občanů k většímu třídění i předcházení vzniku odpadů. Pro vedení obcí je to zase impuls k aktivnímu přemýšlení co změnit, vylepšit nebo jak zapůsobit na občany, aby se poplatky nemusely navyšovat.

Zvýšení skládkovacích poplatků a zavedení třídící slevy může vyvinout tlak na další starosty, aby začali řešit obecní odpadové hospodářství. Pokud v obcích, kde fungují velké svozové společnosti, neuchopí samo vedení obce problematiku odpadů do svých rukou, nic zásadního se nezmění. Velké svozové firmy nemají žádnou motivaci, aby pomáhali svým zákazníkům, tedy obcím, aby občané více třídili nebo předcházeli odpadům. Tyto společnosti pouze jednoho dne navýší poplatky a odůvodní to schváleným zákonem o odpadech.

Skládkovací poplatky tedy mohou plnit i funkci motivační pro obce, ale zato by se měly prokazatelně vracet zpět na financování zařízení na zpracování odpadu přímo do krajů. Pak je lze vnímat jako dobrý motivační nástroj nikoliv jako další finanční postih obcí.

Osvěta obyvatel a kontrola

Jedním z kroků pro zajištění plánovaných cílů recyklace je kontrola – nejen přes jednoduchý program v počítači, kdy si starosta obce zkontroluje, zda z jednotlivých domů skutečně odchází tříděný odpad. Jednou za čas se provedou třeba namátkové kontroly popelnic při vývozech, aby se ověřilo, zda obsahují jen to, co skutečně mají. Tím je možné zabránit obcházení systému občany.

Dalším možným nástrojem je informovanost a osvěta obyvatel. V listopadu 2018 proběhly ve všech obcích DSO besedy s občany, kde byl detailně představen celý systém třídění „ door to door“, nová svozová společnost a důvody, které vedly starosty ke změně a zavedení nových trendů v odpadovém hospodářství obcí našeho regionu. Besedy měly velmi dobrou odezvu a hojnou účast. Osvěta obyvatel byla dotačně podpořena také Jihomoravským krajem, kterému patří velké díky za podporu obcí v jejich aktivním počínání.

V osvětě i besedách pro občany budeme dále pokračovat i po zavedení systémů. Je potřeba zajistit vysokou úroveň informovanosti obyvatel, ať už o smyslu třídění, o výsledcích za jednotlivé obce nebo o praktických poznatcích z jednotlivých svozů. V regionu je velká provázanost obyvatel s okolními obcemi, takže tyto údaje budou pro obyvatele v celé naší oblasti zajímavé. Přímou komunikaci s občany, jakožto producenty odpadů, vnímáme jako klíčovou činnost. Jak si své občany vychováme, takové bude odpadové hospodářství obce.

Zpět na první část: Síla obcí je skryta ve sdružování do svazků I.

Zdroj: www.komunalniekologie.cz

Jak to celé začalo

Sudice se nachází na Blanensku. Ve vedení obce působím osm let. Ještě donedávna ovládala naše odpadové hospodářství nadnárodní společnost, která zde neměla konkurenci. Co ji znám, nepřišla s jedinou vylepšenou novinkou nebo nabídkou, jak zaběhlý dvacetiletý systém změnit nebo zlepšit podle nových trendů. Proto jsme se rozhodli, že se začneme o svoje odpady starat sami.

Celkem dvacet tři starostů pochopilo, že pokud neuchopí tuto problematiku do vlastních rukou, tak k žádnému výraznému zlepšení nedojde. Pouhé vyvážení „černých popelnic“ a pár sběrných míst v obci nebude za pár let dostačující a obec včetně občanů se bude prohýbat pod tíhou rostoucích finančních nákladů v rámci odpadového hospodářství.

Založili jsme proto dobrovolný svazek obcí Technické služby Malá Haná a ten následně založil společnost s ručením omezeným. Jednou z výhod dobrovolného svazku obcí je jednodušší postup při podání žádosti o dotace. K navrženým systémům lze podat jednu žádost o dotace pro více obcí sdružených v dobrovolném svazku. Obchodní činnost i samotnou svozovou činnost provádí založená společnost s.r.o.

Máme se kde inspirovat

V Jihomoravském kraji máme tu výhodu, že zde úspěšně funguje již několik svozových společností vlastněných obcemi. Tím, že si vzájemně nekonkurujeme, pomáhají nám v začátcích kolegové a jejich výpomoc a rady jsou neocenitelné. I v tomto spatřuji do budoucna potenciál. Když se tyto společnosti dohodnou na společných postupech, jejich vyjednávací síla a spolupráce bude účinnější.

Zavedení nových systémů

Díky získané dotaci ve výši 14 mil. Kč na zavedení intenzívních systémů třídění přímo z domů obyvatel budeme v těchto měsících rozdávat asi 10 tisíc nádob na plast, papír a bioodpad v celkem 19 obcích. Nádoby budou opatřeny RIF čipy a celý systém „ door to door“ bude spuštěn od 1. července tohoto roku. K tomu nám nyní slouží úplně nová auta s dynamickými váhami na výklopnících a s evidenčním systémem. Od ledna 2019 již svážíme odpad od třinácti obcí, které měly kratší výpovědní lhůty s nadnárodní společností. Vše i přes nepřízeň zimy jsme zvládli, v obcích pomáhali starostové i zaměstnanci obcí. Řidiči i závozníci jsou přímo občané z regionu. Zpočátku jsme využívali zapůjčená vozidla. Tento rok je testovací a od ledna 2020 najíždíme i s dalšími obcemi na ostrý režim.

Naši starostové budou mít k dispozici jednoduché programy, aby si ověřili, kolik odpadu z jejich obce skutečně odchází a zda obyvatelé dostatečně třídí. Budou také mít přehled, co se s jejich odpady děje dál a kde končí.

Další obce se přidávají

V našem regionu jsme teprve na začátku. Aktivity se chopili starostové většinou malých obcí, ale zprávy o fungování naší společnosti se rychle šíří po okolí. Koncem roku 2018 jsme přibrali do sdružení dvě obce a v dubnu dalších šest.

V tuto chvíli máme v dobrovolném svazku 31 členských obcí  a celkem 22 000 obyvatel, ale svážíme od začátku roku 13 obcí s 12 000 obyvateli. Co se týká čísel, tak zatím po třech měsících nemáme ještě vše vyhodnoceno a porovnáno se stavem minulým.

Analýzy teprve budou k dispozici, včetně dat z evidenčních a vážních systémů, které spouštíme od půlky roku. V první etapě se zapojilo do systému "DOOR to DOOR" celkem 19 obcí s 11 800 obyvateli. Další obce žádali o dotace až ve druhé etapě, tedy letos.

Velký zájem o členství v dobrovolném svazku je pro nás velmi potěšujícím impulsem. Bývalá svozová firma nadále nenabízí žádné inovace. Naopak tvrdí obcím, které ještě nejsou členy DSO, že váhy na autech v kopcích neváží. Zástupce odboru odpadů MŽP nám však potvrdil, že současná vážící technika i čipové systémy fungují v mnohých firmách v ČR bez potíží a zpřesňují evidenci a přehled produkce odpadů jednotlivých obcí.

Na zlepšení spolupráce mezi starosty mají podíl i odpady

Starostové v našem regionu díky odpadům spolu začali více spolupracovat. Pravidelně se scházíme a dokážeme si vzájemně poradit i s řešením jiných problémů v obci. Pokud nám budou úředníci především na krajích maximálně pomáhat a chránit své obce v jejich nelehkém počínání, věřím, že nás nadšení hned tak neopustí.

Pokračovat ve čtení: Síla obcí je skryta ve sdružování do svazků II.

Zdroj: www.komunalniekologie.cz

V rámci dotačního titulu z Jihomoravského kraje se nám podařilo pořídit nová svozová auta, včetně plné výbavy a automatického váhového systému.

Česká republika se zavázala zvýšit třídění odpadu a omezit skládkování. Tlak ze strany EU a státu je naprosto v pořádku, jen je potřeba skloubit a koordinovat více postupů dohromady. Třídit odpady většina obcí umí a má vybudovaný nějaký systém. Bez dalšího aktivního zapojení vedení samospráv a občanů se však vyššího procenta třídění asi nedobereme.

Zobrazit celý text v PDF »

Rozhovor se starostkou Města Velké Opatovice Ing. Kateřinou Gerbrichovou o důvodech založení svozové společnosti a plánu svozu a třídění odpadů.

Zdroj: Český rozhlas Brno

Jižní Morava - Žlutá plast, modrá papír, hnědá bioodpad. Petr Koudelka z Benešova na Blanensku bude mít letos před rodinným domem nové vlastní popelnice. Benešov je totiž členem dobrovolného svazku obcí, které nebyly spokojené se službami velkých odpadových firem. Svoz nově řeší po svém.

Mají vlastní auta s váhami a do domácností postupně dodají čipované popelnice na tříděný odpad. Slibují si od toho, že ušetří. „U nás jsou na plasty, papír a sklo na několika místech kontejnery. Ale pro některé lidi to může být daleko. Odpad proto netřídí. Takto budou mít popelnice přímo doma. Myslím si, že se bude třídit víc než dosud a obec za svod odpadků ušetří,“ řekl muž. Za popelnici platí nyní pět set korun ročně.

Velkou roli v rozhodnutí obcí jít jinou cestou než dosud, sehrála připravovaná změna zákona. „Od roku 2024 bude omezené ukládání odpadu na skládky. To se výrazně projeví na platbách obcí za jeho likvidaci. Musíme na to reagovat a nastavit systém, který umožní větší třídění odpadu, abychom v budoucnu nemuseli razantně zdražovat poplatky za jeho svoz,“ uvedla jednatelka nové společnosti a starostka obce Sudice Olga Dočkalová.

Svazek začal v regionu svážet odpad od prvního ledna ve dvanácti obcích. „Svazek bude obcím účtovat za skutečné množství vyprodukovaného odpadu. U zahraniční svozové firmy tomu tak nebylo. Nyní díky váhám a čipům na popelnicích přesně zjistíme, kolik která obec produkuje odpadu a hlavně, jak tam lidé třídí,“ řekla starostka Velkých Opatovic Kateřina Gerbrichová.

Za dobře vytříděný nepořádek mohou obce dostat peníze, za nevytříděný naopak zaplatí čím dál víc. Ve Velkých Opatovicích za vývoz popelnic platí lidé pět set čtyřicet korun. V nových barevných popelnicích tam budou třídit od poloviny roku. „Systém si chceme nejdříve osahat. Uvidíme, jakým způsobem k němu budeme domácnosti motivovat. Snižování plateb za svoz těm, co třídí, může být dvousečné,“ zamyslela se Gerbrichová.

Dobrovolný svazek obcí Technické služby Malá Haná

• Zatím sdružuje pětadvacet obcí z Blanenska a Pardubického kraje, které jsou zároveň majiteli této společnosti s ručením omezeným.
• Roční poplatek za členství ve svazku je 10 korun za občana. 
• Svazek v členských obcích zajišťuje kromě svozu odpadu také prodej tříděného odpadu a poradenství v oblasti osvěty občanů. Zatím má dvě auta s váhami. 
• Získal dotaci 14 milionů z Operačního programu životní prostředí. Z nich do domácností pořídí přes 10 tisíc očipovaných popelnic a několik velkoobjemových kontejnerů do obcí.

Zdroj: blanensky.denik.cz

Technické služby Malá Haná s.r.o.

Obce a města v regionu Malé Hané a Boskovicka si vzaly za úkol dlouhodobě řešit otázku odpadového hospodářství na svém území. Důvodem je dopad na životní prostředí, neustále se měnící legislativa a samozřejmě také ekonomická stránka věci.

Dobrovolný svazek obcí Technické služby Malá Haná byl založen 7. listopadu 2017 podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, 17 obcemi. Již 21. prosince 2017 vstoupilo do svazku dalších 6 obcí. Koncem roku 2018, konkrétně 20. prosince se přidaly další 2 obce. Aktuální počet členských obcí je tedy 25. Tyto obce reprezentují území s přibližně 18 tisíci obyvateli.

Společnost Technické služby Malá Haná s.r.o. byla založena výše uvedeným Dobrovolným svazkem obcí se stejným názvem, tedy DSO Technické služby Malá Haná. Společnost Technické služby Malá Haná s.r.o. byla založena 9. května 2018.

Cílem společnosti Technické služby Malá Haná s.r.o. je zajistit kompletní a kompetentní nakládání s odpady. Zavést nové systémy, co nejvíce obyvatelům zjednodušit třídění, zlepšit využití odpadů, jako druhotné suroviny a tím pádem šetřit životní prostředí i finance obcí, potažmo nás všech.

Posun v nakládání s odpady vidí TS Malá Haná v postupném zavedení systému DOOR TO DOOR - jinak řečeno dveře ode dveří.

Co to znamená? Zjednodušeně, chceme občanům ulehčit a zjednodušit práci s odpadem vznikajícím v jejich domácnostech. Odebereme odpad takříkajíc u dveří každé domácnosti.
Jak to provedeme? DSO Technické služby Malá Haná požádal o dotaci na nádoby pro tříděný odpad do každé domácnosti. Dotaci se podařilo úspěšně získat, a tudíž můžeme tento systém postupně zavádět ve všech obcích, které projevily o systém door to door zájem. Je jich drtivá většina. V průběhu jara 2019 budou dodány barevné nádoby do zapojených obcí dle dohody. U každého domu tak bude k dispozici žlutá nádoba na plast, modrá na papír a hnědá na bioodpad. Zároveň zůstane občanům jejich vlastní černá (plechová) nádoba na zbytkový komunální odpad, který již nelze vytřídit. Komunální odpad bude také, pochopitelně, svážen naší společností. Třídění a odnos odpadů do separačních nádob bude pohodlný, jednoduchý a věřte, že Vás to začne i bavit. A u každého domu se určitě místo najde. Místo, které se dá pěkně a jednoduše upravit tak, aby nádoby byly přínosem pro občany a ne obtěžujícím prvkem. I s úpravou místa pro separační nádoby Vám budeme umět poradit.

Zůstanou zachována separační hnízda v obcích?

Ano, zůstanou!

Už jen z důvodů třídění skla, kterého není tolik a nádoba do každé domácnosti by se nevyplatila nebo pro ty občany, kteří z nějakého důvodu nemohou barevné nádoby mít. Jedná se především o chataře a chalupáře nebo třeba nájemníky, kteří nemohou o umístění nádob rozhodnout.

Aktuálně…

Aktuálně svážíme separovaný odpad a zbytkový komunální odpad vlastními svozovými automobily. Řešíme novou techniku, rozšíření spolupráce s novými subjekty a další možnosti. DSO Technické služby Malá Haná má například podánu žádost o dotaci na pořízení kompostérů pro občany. Rádi bychom ještě více „zrecyklovali“ bioodpad – z domácností i ze zahrádek. Nabídneme občanům možnost kompostovat vlastní odpad a dodávat si tak zpět na svoje zahrádky a pozemky tolik potřebnou organickou hmotu.